Porovnání aerodynamického odporu horského a silničního kola
Pokud jezdíte na silnici nebo pevné cestě, určitě jste si všimli rozdílu mezi jízdou na horském a silničním kole. Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje vaši rychlost, je aerodynamický odpor. Horská kola jsou vybavena širokými plášti s hrubým vzorkem, které se hodí do terénu, ale na silnici způsobují mnohem vyšší valivý odpor. Větší kontakt plášťů s povrchem zvyšuje tření, což vás zpomaluje. Naopak silniční kola mají úzké a hladké pláště, které na asfaltu lépe kloužou, což vám umožní jet rychleji s menším úsilím.
Také geometrie hraje velkou roli – horská kola mají vzpřímenější rám, což znamená, že na nich sedíte výš a s větší čelní plochou, což zvyšuje odpor vzduchu. Silniční kolo je naopak postaveno tak, aby vás udrželo v nižší, aerodynamičtější pozici. Tím, že se více skloníte k řídítkům, snižujete odpor vzduchu a dokážete udržet vyšší rychlost. Navíc, horská kola bývají obecně těžší, což vás může na rovných úsecích nebo při stoupání zpomalit. Z hlediska aerodynamiky a efektivity je tedy na silnici silniční kolo jasnou volbou. Díky tenčím plášťům, aerodynamičtější geometrii a efektivnějšímu přenosu energie vás silniční kolo posune dál a rychleji.
Vliv vaší pozice na aerodynamický odpor na silničním kole
Vaše pozice na kole je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje aerodynamický odpor. Pokud chcete jezdit rychleji s menším úsilím, zaměřte se na to, jak sedíte. Čím více se nakloníte dopředu a snížíte svou čelní plochu, tím méně odporu budete klást vzduchu. Když si zvolíte nízkou „aero“ pozici, kdy máte trup skloněný a ruce na spodní části řídítek, dokážete výrazně snížit odpor vzduchu. Naopak, pokud sedíte vzpřímeně s rukama na horní části řídítek, vaše čelní plocha se zvětší a tím vzroste i odpor vzduchu, což vás zpomalí. Klíčem je držet se co nejvíce aerodynamicky – skloňte trup, snižte hlavu a udržujte ji v linii s tělem.
Přestože je aero pozice účinná, může být na delší vzdálenosti fyzicky náročnější, protože zatěžuje spodní část zad a krční svaly. Zvažte, jak dlouho jste schopni tuto pozici udržet bez toho, aby vás to začalo fyzicky vyčerpávat. Menší úpravy polohy, jako je snížení ramen a natažení paží, mohou přinést velké rozdíly v aerodynamice. Doporučujeme si na aero pozici zvyknout postupně a pravidelně trénovat, abyste dosáhli maximální efektivity.
Nyní pár slov k praktickém testování
Testoval jsem vliv pozice na aerodynamický odpor během šesti jízd, tři v aero pozici a tři v klasické (neaero) pozici. Každá z těchto jízd probíhala na rovinaté trase o délce 4,8 km, kde jsem pocitově bojoval proti větru, což mělo zajímavý vliv na výsledky. Při každé jízdě jsem se snažil udržet průměrný výkon 200 wattů, aby byla srovnání co nejpřesnější. Měřil jsem čas, průměrnou rychlost, srdeční tep a kadenci. Výsledky ukázaly, že v aero pozici jsem dosáhl lepších časů a vyšší rychlosti, ale rozdíl nebyl tak výrazný, jak jsem původně očekával.
- V průměru jsem v aero pozici ušetřil zhruba 23 sekund, což znamená zlepšení o 3,9 % oproti neaero pozici.
- Průměrná rychlost v aero pozici byla 32,1 km/h oproti 30,8 km/h v neaero, což představuje zlepšení o 4,2 %.
- Kadence (tempo šlapání) byla v aero pozici také vyšší, konkrétně 92 otáček za minutu oproti 89 v neaero, což odpovídá zvýšení o 3,4 %.
Pozice | Čas | Prům. rychlost (km/h) | Prům. ST (tepů/min) | Prům. kadence (ot./min) | Prům. výkon (W) |
---|---|---|---|---|---|
Ne-Aero pozice | 9:25.6 | 30.8 | 157 | 89 | 202 |
Aero pozice | 9:04.6 | 32.0 | 157 | 93 | 202 |
Ne-Aero pozice | 9:17.5 | 31.3 | 153 | 90 | 202 |
Aero pozice | 8:57.0 | 32.5 | 154 | 93 | 202 |
Ne-Aero pozice | 9:33.0 | 30.4 | 145 | 88 | 200 |
Aero pozice | 9:05.9 | 31.8 | 153 | 92 | 202 |
Je však důležité zmínit, že toto testování není žádné sofistikované vědecké měření. Šlo spíše o praktický hobby test, kde jsem se snažil co nejvíce přiblížit reálným podmínkám. Pokud byste chtěli přesnější data, bylo by potřeba využít profesionálnější vybavení a metodiku měření.