Nový ročník KPŽ zahájen
Nový ročník KPŽ byl zahájen závodem Trans Brdy, který stejně jako vloni startoval v Dobřichovicích. Opět můžeme říct, že to bylo zahájení ve velkém stylu. Na startu nejdelší a nejobtížnější trasy se totiž sešlo přes 600 natěšených bikerů včetně zvučných jmen české cyklistiky. Nechyběl zde například olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý či Kristián Hynek. Všichni si jistě chtěli otestovat svou kondici, ať už po zimním spánku či po tvrdé zimní přípravě. Těch, kteří toho na začátku sezony nemají tolik naježděno, bylo jistě značné množství, a tak si tento fyzicky i technicky náročný závod užili opravdu intenzivně. Protože brdské lesy nedají nikomu nic zadarmo! Na trati totiž nechybí vůbec nic, co by pořádný závod na horských kolech měl zahrnovat.
V areálu závodu v Dobřichovicích panuje dobrá, avšak mírně nervózní atmosféra. Aby taky ne, vždyť pro mnoho jezdců se jedná o první závod sezony a pro někoho jistě také o první závod vůbec. K dobré náladě také přispívá počasí. Nad brdskými lesy je sice zataženo, ale neprší, což je určitě dobrá zpráva pro všechny závodníky, fanoušky i pořadatele. Není to totiž tak dávno, a mnoho jezdců si určitě vzpomene, kdy deštivé počasí proměnilo závodní trať v doslova bahenní lázně a již tak náročná trať se stala ještě náročnější.
Pekelné tempo již od samého začátku
Spíkr ohlašuje posledních několik sekund do startu, a v tu chvíli mi je jasné, že už není cesty zpět a nezbývá nic jiného, než se vydat na trať s touhou překonat alespoň polovinu lidí z celého startovního pole. Mnohem větší touha ale byla překonat sám sebe a časy, které jsem tu zajel v minulých ročnících. Se startovním výstřelem se celý balík natěšených cyklistů vydává vstříc trati. Profil závodu by mohl napovídat, že prvních několik kilometrů nám pořadatelé připravili pro radost, abychom se jen tak oťukali s prvními závodními kilometry. Opak byl však pravdou. Již průjezd Dobřichovicemi byl sice opatrný, ale zato v ostrém tempu, které se stále stupňovalo. Není také divu, každý si chtěl vybudovat výhodnější pozici do prvního stoupání a technických pasáží, kterých bylo na trase požehnaně.¬
Do občerstovačky náročné
Celá trasa by se hodně zjednodušeně dala rozdělit na dvě části – náročnou a ještě náročnější. První polovina závodu byla tou pouze náročnou. Již na ní jsme všichni mohli okusit vše z toho, čím jsou Brdy tak obtížné a přesto tak krásné. Rychlý úsek krátce po startu záhy vystřídalo první stoupání, které však bylo jen zahřívací. Ten opravdový kopec v pravém slova smyslu přišel zanedlouho. Nejednomu závodníkovi jistě zvedl tep na hodnotu blížící se maximu. Následně až do první občerstvovačky to byla převážně krásná, nikoliv však pohodová rovinka, která k odpočinku nebo občerstvení moc příležitostí nepřinesla. Po většinu úseku se totiž jelo po lesních cestách plných ostrých kamenů nebo vystouplých kořenů. Možnost defektu tady byla opravdu velká, především také proto, že rychlost závodníků byla poměrně vysoká.
Od občerstvovačky ještě náročnější
První občerstvovací stanicí začala ta těžší část závodu, která čím dál tím intenzivněji brala síly z nohou. A to ty nejtěžší kopce byly teprve před námi. S odstupem času mě napadá otázka, zda byly těžší kopce nahoru nebo sjezdy dolů. Technická náročnost i prudká klesání prověřila vytříbenou techniku a schopnost ovládat kolo i v takto náročných pasážích. Poslední sjezd do Dobřichovic, ze kterého jsou také focené přiložené fotky a který byl rychlý, jezdivý a zároveň dostatečně technický, už byl doslova za odměnu.
Cíl splněn
Cíl, který jsem si vytyčil na startu, byl splněn. Překonal jsem sám sebe i více než polovinu startovního pole. K plné spokojenosti však scházelo ještě hodně. Trans Brdy jsou minulostí, což značí, že KPŽ začíná být v plném proudu. Nezbývá než se těšit na další závody s diváckou kulisou minimálně tak bohatou, jako byla v Brdech.