Obloha bez jediného mráčku už od rána napovídala, že celý závod bude provázet krásné slunečné počasí. Co ovšem udělala s tratí předešlá propršená noc, to jsme si cestou na závod Trans Brdy mohli zatím jen představovat. Za pár hodin však zjistíme, jestli se naše představy vyplní.
Tisíce natěšených bikerů
Úvodní závod seriálu Kolo pro život se opět konal v obci Lety nedaleko Prahy. Tato lokalita byla možná důvodem, proč se sešlo tolik závodníků. Možná to byly i jiné důvody. Možná to mohlo být krásné počasí. Možná se nadšení cyklisté nemohli dočkat, až po zimě otestují své síly a odhodlání. Nebo to byla čistá zvědavost, jak asi takový skoro profesionální závod vypadá. Ať tak či tak, startovní výstřel si přijely poslechnout bezmála dvě tisícovky závodníků.
Start ve dvou vlnách
Hlavní závod na trase B měl kvůli vysoké účasti dokonce dva starty. Druhá pětistovka cyklistů startovala až asi 10 minut po první vlně závodníků. Fanoušci a přihlížející tak měli o sobotním poledni možnost slyšet typický předstartovní tlukot srdce hned dvakrát. Závod odstartoval a všichni mohli začít pracovat na svém budoucím umístění. Hned na začátku jsme se mohli přesvědčit, že pořadatelé si s přípravami trasy dali opravdu záležet. Sjezdy a výjezdy, zatáčky a roviny, kameny, kořeny a prostě všechno, o čem se vášnivému bikerovi mohlo zatím jen zdát. Lesní cesty byly díky předešlé deštivé noci více či méně blátivé, ale s trochou tréninku to nemohlo nikomu příliš vadit. Nikdo neměl výraznější problémy. Sem tam někdo tlačil do kopce, sem tam někdo tlačil z kopce. Nechybělo ani pár výměn duše a jistě nechyběly ani pády. Ale to přeci k závodu horských kol patří. A čím více závodníků projelo, tím více bylo drobnějších kolizí a úbytku energie. U elitních závodníků do první stovky nemohl snad nikdo postřehnout jediné zaváhání.
Závěrečné překvápko
Zdálo se, že to bude bezproblémová jízda. I přesto, že Trans Brdy nepatří k lehkým závodům. Velký problém přišel zhruba po 50. kilometru. Už to skoro vypadalo, že zbývá poslední sjezd dolů k vodě a hned za ním že uvidíme cílovou pásku. Ale pořadatelé zřejmě chtěli vymáčknout ze závodníků všechny síly. Těsně před koncem se odbočovalo do prudkého kopce, který se díky půlmetrové strouze plné bláta nedal vyjet. Nezbývalo nic jiného, než hupsnout do bláta a s pusou plnou povzdechů kolo nahoru nějak vystrkat. Dokonce se pak v cíli špitalo, že i vedoucí jezdci se nahoru jen plazili.
Následoval nepříliš pěkný sjezd plný kamenů a kořenů, takže někteří šli opět po svých. Každý, kdo během zimních měsíců nelenil, věděl, že jízda na kole v zimě přinesla své plody v podobě dobré technické zdatnosti, neboť bláto se, co se stylu jízdy na kole týká, od sněhu příliš neliší. A pak už jen k vodě a po panelové cestě do cíle.
Povedený závod
Na louce v Letech, v zázemí závodu, pak každý viděl, že se Brdy podařily. Byla to příjemná podívaná na vyčerpané bikery sedící na zemi vedle svých kol. A byl to ještě příjemnější pocit vědět, že jste to zvládli stejně jako oni. Někdo se ládoval gulášem nebo ovocnými knedlíky, někteří pili pivo a někteří jenom hluboce oddechovali. Další stáli fronty na umytí svého kola nebo sebe. A všichni byli plní dojmů, které si většinou s nadšením sdělovali s ostatními. Teď už nezbývalo nic jiného, než se těšit na další závod do Mladé Boleslavi. Stálo to spoustu sil, stálo to velké sebezapření a ještě větší odhodlání, ale hlavně – stálo to za to!