Rubriky
Blog

Karlovarský AM Bikemaraton 2015

Nejkrásnější, nejobtížnější a nejrozmanitější závod série

Nejkrásnější, nejnáročnější a nejrozmanitější – to jsou tři nej, která zdobí Karlovarský AM Bikemaraton. Z důvodu probíhající rekonstrukce přírodního parku v meandru řeky Ohře byli pořadatelé nuceni přesunout zázemí závodu do nedaleko vzdáleného sportovního areálu, který poskytl vše potřebné, co takováto velká akce vyžaduje. Ta sladká tečka, kterou závodu dodává již zmíněný přírodní park, však chyběla. Pro mě osobně to byl závod výjimečný. A to především proto, že jsem měl to štěstí a mohl jsem jej absolvovat na špičkovém kole značky Specialized. To však nebyl zdaleka jediný důvod, proč byl pro mě tento závod výjimečný. Při rezervaci kola jsem totiž ani v nejmenším nemohl tušit, že z prvotního štěstí a obrovského natěšení se brzy stane zklamání, které ale i tak přinese krásné zážitky ze závodu.

Vypůjčené kolo od Specialized – je to opravdu tak dobrý nápad?

Již od pátečního odpoledne mě přepadaly myšlenky typu „nemám si vzít přeci jen své kolo?“, „bude tam pro mě skutečně připravené?“. Ještě v sobotu ráno, kdy jsem se chystal z Plzně do Karlových Varů, jsem si nebyl jist, zda opravdu dělám dobře. Celou cestu se mi hlavou honila myšlenka, jak mi v zázemí závodu řeknou, že to je asi nějaký omyl a kolo pro mě nemají. Po příchodu ke stánku Specialized mi však ze srdce spadl obrovský kámen. Stál, resp. visel tam a čekal jen na mě. Bílý, naleštěný, karbonový Specialized Epic osazený kvalitními komponenty, které snad podpoří mé úsilí v závodě. Po nezbytném nastavení kola dle mé hmotnosti a výšky již následovaly klasické předzávodní rituály. Najíst se, rozjet se volně, protáhnout, najíst se, rozjet se volně, rozjet se svižně a hurá na start. Se špičkovým kolem jsem si dával za cíl umístění v první stovce s časem blížícím se ke dvěma hodinám a třiceti minutám.

Rychlý start a brzký konec závodu

Ve Varech, jako každý rok, vlastně jako na každém jiném závodě, se první stovky metrů po startovním výstřelu jedou v opravdu vysokém tempu. Po sérii několika zatáček, krátkém výjezdu i sjezdu po asfaltové cestě začíná ta pravá karlovarská zábava. Vjezd do lázeňských lesů přichází velmi brzy po startu a již v těchto místech se začne startovní pole, které v Karlových Varech není nikdy tak početné, poněkud trhat. Po prvním náročném výjezdu následuje obtížný a poměrně rychlý sjezd, který dává navždy sbohem mému vysněnému stému a lepšímu místu. Po sjezdu na silnici začínám pociťovat, že něco není v pořádku s mým zadním kolem. Záhy se z pocitů stává skutečnost, čímž začíná série celkem čtyř defektů, které mi zajistí neopakovatelný zážitek ze závodu.

Dokončení v časovém limitu

Přibližně 20 kilometrů před cílem na přejezdu říčky Teplé jsem procvakl obě duše a v tu chvíli nezbývalo nic jiného, než si stanovit nový cíl – dokončit závod po svých a doběhnout v časovém limitu. Na tomto mém putování do cíle jsem měl možnost okusit závod i z jiné stránky než v rychlém tempu se soupeři s podobnou výkonností. Naskytly se mi příjemné zážitky, kdy kolemjedoucí soupeři nabízeli pomoc v podobě duše, pěn a dalších sad na opravu defektů. Měl jsem možnost kochat se nezapomenutelnými výhledy do hluboko sevřených údolí kolem Slavkovského lesa a mohl jsem fandit dětem na fitness jízdě, které jsem na trati předbíhal. Můj první cíl se mi nesplnil, ale jsem velice rád, že jsem si dokázal splnit cíl druhý a to doběhnutí do cíle po svých a v časovém limitu, do kterého mi zbývalo přibližně pět minut. Útěchou mi může být také to, že posledního závodníka jsem i přes popsané trable porazil o více než hodinu.

Video ze závodu