Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 143 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Nejkratší přístup. Z Modravy vede prvních dva a půl kilometru mírné stoupání podél Modravského potoka k Hraběcímu mostu, po asfaltu a v souběhu s červenou značkou od Černého jezera k prameni Vltavy. Hned na startu je několik hospod, kavárna či nouzové nocoviště — dál už žádné občerstvení nečekejte.
Od Rybárny odbočuje cyklotrasa 2122 Hakešická cesta–Rybárna a s ní přichází jediné pořádné stoupání celé cesty: necelý kilometr a 66 metrů nahoru, převážně po šotolině. Nahoře trasa končí u slatě.
Dohromady tři kilometry a necelých sto metrů stoupání. Je to vyjížďka na hodinu — počítejte ale s tím, že těch posledních osm set metrů se odpracuje.
Mapa trasy
Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 144 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Ze Srní se vyjíždí od Mechova a první čtyři kilometry vedou mírným stoupáním údolím po cyklotrase 2114 Rechle–Srní, půl na půl asfalt a zpevněná cesta. Cestou stojí Kremlův mlýn, Schwartzův statek a Hauswaldská kaple i s její miniaturou.
Pak trasa uhne na Hakešickou cestu a přijde nejstrmější místo ze všech přístupů — necelé dva kilometry a 169 metrů nahoru. Poslední půlkilometr už je po rovině ke slati.
Necelých sedm kilometrů a přes 240 metrů stoupání. Je to druhá nejkratší cesta k slati, ale nastoupá se na ní o něco víc než na dvakrát delší trase z Horské Kvildy.
Mapa trasy
Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 144 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Z Horské Kvildy se čtyři kilometry stoupá po cyklotrase 1042 ke Korýtku, 129 metrů nahoru a převážně po asfaltu. Na startu je hospoda U Krámu, u Korýtka pramen a odpočívadlo.
Od Korýtka vede sjezd přes Filipovu Huť do Modravy — necelé tři kilometry dolů, na konci 110 metrů klesání v jednom kuse. V Modravě je poslední jistá zastávka s občerstvením.
Z Modravy zbývají tři kilometry k Rybárně a poslední kilometr stoupání po Hakešické cestě. Celkem deset kilometrů a přes 230 metrů stoupání — vejde se to do dopoledne.
Mapa trasy
Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 144 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Z centra Kvildy vede trasa po cyklotrase 331 a naučné stezce Nelesní krajina kolem stálé expozice Kvildy a Bučiny. Za obcí se pět a půl kilometru stoupá k Bučině, 126 metrů nahoru po asfaltu, přímo kolem pramene Vltavy a připomínky zajateckého tábora.
Následuje pět kilometrů zvlněné Vltavské cesty pod hranicí s nejvyšším bodem kolem 1 270 metrů a po ní dlouhý sjezd na Filipovu Huť a do Modravy — skoro sedm kilometrů převážně z kopce, na konci 110 metrů klesání do údolí.
Z Modravy zbývá cesta k Rybárně a kilometr stoupání po Hakešické cestě ke slati. Přes dvacet kilometrů a 450 metrů stoupání, převážně po asfaltu — počítejte s půldnem.
Mapa trasy
Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 144 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Z Prášil vede přístup přes pláně a přes nejvyšší bod na Bavorské cestě. Ze silnice 190 u Slučího tahu se jede devět a půl kilometru Hůreckým údolím podél Černého potoka k Nové Hůrce — půl na půl asfalt a zpevněná cesta, 250 metrů stoupání. Cestou se míjí odpočívadlo u Staré Hůrky a zřícenina kostela sv. Vincence.
Za Novou Hůrkou přijdou necelé dva kilometry k odbočce na Jezero Laka a po nich osmikilometrový sjezd po cyklotrase 2113 do Prášil. To je poslední místo s jistým občerstvením — hostinec, cukrárna i bistro.
Z Prášil trasa stoupá necelých šest kilometrů přes Liščí díry na Bavorskou cestu do 1 234 metrů; těch 340 metrů nahoru po šotolině je nejtěžší část dne. Pak následuje šest kilometrů sjezdu k rozcestí Na Poledník a poslední dva kilometry po cyklotrase 2117 Plavební kanál–Rokyta na Hakešickou cestu ke slati.
Celkem přes čtyřiatřicet kilometrů a bezmála 970 metrů stoupání — celodenní výlet.
Mapa trasy
Kudy na Tříjezerní slať na kole
Trasa končí u přístupové cesty — k místu zbývá zhruba 144 m vzdušnou čarou, ty se jdou pěšky.
Horské vrchoviště pod svahem Oblíku, tři kilometry severozápadně od Modravy. Rašeliništěm vede povalový chodník a dojet se k němu dá z několika stran — od tříkilometrové vyjížďky z Modravy po celodenní pětapadesátikilometrový přejezd od Churáňova.

Nejdelší přístup, a taky nejmíň přímý: ze Zadova od Sporthotelu se jede skoro sedmatřicet kilometrů jedním tahem velkou smyčkou přes Strážný na Bučinu. Cesta cestou klesne až k osmi stům metrů a pak se vyšplhá zpátky do 1 156 metrů, půl na půl asfalt a zpevněný povrch. Na startu je několik restaurací a odpočívadel, dál vyhlídka Václava Hrubého a připomínka železné opony.
Na Bučině následují necelé tři kilometry zvlnění a pět kilometrů Vltavské cesty pod hranicí, kde trasa vystoupá k nejvyššímu bodu kolem 1 270 metrů. Odtud je to stejné jako od Kvildy — sjezd na Filipovu Huť a do Modravy, kde je poslední jistá zastávka s občerstvením.
Z Modravy zbývá cesta k Rybárně a kilometr stoupání po Hakešické cestě ke slati. Celkem skoro pětapadesát kilometrů a přes 1 050 metrů stoupání; je to výlet na celý den.
Mapa trasy
O místě Tříjezerní slať
Tříjezerní slať je menší horské vrchoviště v nadmořské výšce 1 062 metrů o rozloze zhruba pěti hektarů. Leží pod svahem Oblíku v první zóně Národního parku Šumava, asi tři kilometry severozápadně od Modravy, na pomezí katastrálních území Javoří Pila a Vchynice-Tetov I.
Rašeliništěm vede povalový chodník; kola se nechávají před slatí a dál se jde pěšky. Slať stojí na rozcestí lesních cest nad údolím, takže k ní míří několik přístupů — nejkratší od Modravy, o něco delší ze Srní a z Horské Kvildy, od Kvildy přes Bučinu a pramen Vltavy, nejdelší z Prášil a z Churáňova. Kratší přitom neznamená lehčí: cesta ze Srní je proti té z Horské Kvildy zhruba poloviční, ale nastoupá se na ní víc.
Kola se nechávají před slatí, po povalovém chodníku se jde pěšky. Celá oblast leží v první zóně Národního parku Šumava, jezdí se jen po značených cestách.
1 062 m n. m. · asi 5 ha · I. zóna NP Šumava · povalový chodník
