Nejkratší cesta k jezeru, ale zároveň nejnáročnější — stoupá se prakticky celou dobu. Ze silnice 190 u Slučího tahu vede devět a půl kilometru Hůreckým údolím podél Černého potoka k Nové Hůrce, 250 metrů nahoru a půl na půl asfalt a zpevněná cesta. Cestou se míjí odpočívadlo u Staré Hůrky a zřícenina kostela sv. Vincence.

Poslední necelé dva kilometry stoupají po šotolině k odbočce v 1 080 metrech, souběžně s cyklotrasou 2113 Železná Ruda–Modrava a s turistickou značkou Sušice–Laka. Odtud se k hladině jde pěšky.

Jedenáct a půl kilometru a bezmála 380 metrů stoupání. Na papíře krátká vyjížďka, náročností ale čtyřka z pěti.

Ze Srní se vyráží od Mechova. První čtyři kilometry mírně stoupají kolem miniatury Hauswaldské kaple, pak následují tři kilometry rovinou přes Velký Bor do Prášil. V Prášilech je u trasy Větrné bistro — poslední jisté občerstvení.

Za Prášily přichází hlavní práce dne: sedm a půl kilometru vzhůru Hůreckým údolím po cyklotrase 2119 Prášilský potok–Ašerlák, 249 metrů nahoru kolem zříceniny kostela sv. Vincence.

Poslední dva kilometry pokračují nad Novou Hůrku k odbočce v 1 080 metrech. Necelých osmnáct kilometrů a přes 520 metrů stoupání — na půl dne.

Z Modravy vedou první tři kilometry mírným stoupáním k Rybárně a po cyklotrase 2122 na Hakešickou cestu, kde leží Tříjezerní slať — vyplatí se u ní zastavit.

Pak přichází šest kilometrů sjezdu přes Antýgl a Vchynice-Tetov I a čtyři kilometry po cyklotrase 2114 Rechle–Srní k Mechovu, kolem Kremlova mlýna, Schwartzova statku a Hauswaldské kaple.

Od Mechova trasa stoupá přes Velký Bor do Prášil a odtud sedm a půl kilometru Hůreckým údolím; poslední dva kilometry vedou nad Novou Hůrku k odbočce k jezeru. Přes jednatřicet kilometrů a bezmála 680 metrů stoupání — počítejte s celým dnem.

Z Horské Kvildy se čtyři kilometry stoupá po cyklotrase 1042 ke Korýtku, kde je pramen a odpočívadlo, a pak se sjíždí přes Filipovu Huť do Modravy — na konci 110 metrů klesání v jednom kuse. V Modravě je poslední hustší nabídka občerstvení.

Z Modravy vede cesta k Rybárně a na Hakešickou cestu kolem Tříjezerní slatě, po ní dlouhý sjezd přes Antýgl a Vchynice-Tetov I k Mechovu u Srní.

Zbytek je společný s přístupem ze Srní: přes Velký Bor do Prášil, Hůreckým údolím vzhůru a posledními dvěma kilometry nad Novou Hůrku k odbočce. Skoro devětatřicet kilometrů a přes 800 metrů stoupání — celodenní výlet.

Nejdelší přístup. Z centra Kvildy vede trasa po cyklotrase 331 a naučné stezce Nelesní krajina a za obcí se pět a půl kilometru stoupá k Bučině — 126 metrů nahoru po asfaltu, přímo kolem pramene Vltavy a připomínky zajateckého tábora.

Následuje pět kilometrů zvlněné Vltavské cesty pod hranicí s nejvyšším bodem kolem 1 270 metrů a dlouhý sjezd na Filipovu Huť a do Modravy. Tam je poslední jistá zastávka s občerstvením před dlouhým úsekem v národním parku.

Z Modravy trasa míjí Tříjezerní slať, sjíždí přes Antýgl k Mechovu u Srní a přes Velký Bor do Prášil. Poslední část stoupá Hůreckým údolím a nad Novou Hůrku k odbočce k jezeru. Bezmála padesát kilometrů a přes tisíc metrů stoupání — celý den v sedle.