Ze Skořice na vodní hamr Dobřív
Cyklovýlet Brdami k vodnímu hamru Dobřív měří 21 km a nastoupáte při něm 278 metrů. Z parkoviště Skořice sjedete asfaltovou cestou, následně polní cestou a kamenitým lesním terénem do obce Dobřív, kde u Klabavy stojí vodní hamr, národní kulturní památka a hlavní zastávka celého výletu. Od něj vás pak čeká přibližně deset kilometrů pozvolného stoupání přes Strašice po rovných lesní cestách, jaké jsou pro Brdy typické.
Ze Skořic lesem k vodnímu hamru Dobřív
Výlet začíná zlehka: z parkoviště Skořice vás rozjede krátký sjezd po asfaltové silnici. V obci Skořice odbočíte doprava na polní cestu, která klesá směrem k lesu. Jakmile do lesa vjedete, povrch se změní a pod koly vás čeká rozbitý lesní terén s kameny, na kterém se vyplatí pečlivě volit stopu. Lesem dojedete do obce Dobřív. Tady se rozhlédněte po nájezdu na modrou turistickou trasu, po níž pak pokračujete proti proudu Klabavy. Cestou míjíte vodní hamr Dobřív, nejzajímavější zastávku celého výletu.
Od vodního hamru přes Strašice do brdských lesů
Za hamrem se výlet láme do kopce. Trasa vás vede podél Huťského rybníka a cesta odtud neustále stoupá. Od rybníka vás čeká přibližně deset kilometrů pozvolného stoupání. Po cyklotrase číslo 3 Panevropská se dostanete do obce Strašice. Tady odbočíte na lesní cestu, na které se pod koly střídá asfalt s dlažebními kostkami. Stoupání je víceméně konstantní a právě tady se naplno projeví charakter brdských tras: rovná cesta, kam jen oko dohlédne.
Vodní hamr Dobřív: kovárna, kterou pohání voda
U vodního hamru Dobřív stojí za to sesednout z kola. Zděná budova hamru stojí pod hrází Huťského rybníka, v místě, kde do obce přitéká Klabava. Vodní hamr Dobřív patří k nejvýznamnějším technickým památkám svého druhu v Česku a od roku 2010 je národní kulturní památkou. Železářská výroba je v Dobřívi doložena už k roku 1505. Dnešní zděná stavba vznikla na začátku 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701.
Když u hamru zastavíte, máte před sebou dílnu, kterou po staletí poháněla voda: z náhonu teče dřevěnými koryty, takzvanými vantroky, na čtyři vodní kola a ta přes transmise roztáčejí kovací kladiva a další stroje. Zpočátku se tu ze surového železa kovaly tyčové polotovary, od konce 60. let 19. století těžké kované nářadí. Hamr pracoval až do roku 1949. Aktuální otevírací dobu, vstupné i informace o přístupnosti expozice najdete na oficiálním webu Západočeského muzea v Plzni, které památku spravuje.